... a je to všechno zase zpátky, pryč je "uzavírající se kapitola", ne, je to pěkně otevřená kapitola, plná snění a vůbec takové jakési nostalgie nad něčím, co nemůže být, nad něčím, co v žádným případě není tak ideální, jak to teď  z téhle zprávy vyznívá, nad něčím, co v žádném případě nechci, ale je to mé, je to snílkovské a je to příjemné :) občas je prostě kolonka "nereálné" sympatičtější než kolonka "potenciální"

Tak jsem tak včera navečer v krámě nostalgicky zavzpomínala... Přede mnou ve frontě u kasy stála holčička, žmoulala v ruce dvacetikorunu a i když skoro nebyla přes pult vidět, rozhodně netroškařila a hrdě se chystala zaplatit velké balení Kinder čokoládek.

Je třetí den regulérního zkouškového - a úplně se mi to líbí

Je to teda na chvilku, než přibydou další předměty a bude to už nehezčejší... ale zatím - dvakrát započteno a dvě jedničky, to je skoro na oslavu, ne?

---A-k-t-u-a-l-i-z-a-c-e---

Je druhý týden zkouškového, respektive sedmý den regulérního zkoušení.

Chachá... vážení? já vás všechny žeru!!

A skříň se začíná plnit a plnit. lísteček po lístečku, slůvko po slůvku.

V otevřeném okně, doširoka otevřené oči, bezděky roztažená huba do širokýho úsměvu, otevřené napřažené dlaně a studené kapky vody, bombardující ty dlaně ledovou sprškou, drobnou ledovou masáží... Obličej obrácený k nebi a studené kapky, studící na víčkách a zubech...
Venku prší.
A já miluju, když prší...
Miluju, když v noci prší

... chlastám červenýho býka a šrotám...

Dnešek se táhne ve znamení prachbídnýho dne. Oběd se sice vyvedl - to jo; ale to, co ho doprovázelo, to se dá nazvat noční můrou a věřím, že taková Lenča mi to tady dá náležitě sežrat - ještě jako odplatu za včerejšek